Půjčím si hlášku z podcastu Kecy a politika, která zněla nějak jako: „Všichni říkají, že nás čekají těžké časy. Ale všimli si, že v kalendáři není 30. září 1938?“ Nárazy o nelehkých časech slyším celý rok a přiznávám, sám jsem tuto hlášku využil, když se to hodilo, ale pojďme se na tento rok trošku podívat.
Mladíku, stačí to dokonale až zítra…
Významnou změnou je, že se stále zvyšují požadavky klientů. Už nehledají někoho, kdo jim nastaví kampaně. To dokážou sami s YouTube videem, zvlášť s nástupem automatizovaných kampaní. Dnes už nás na nastavení nikdo vyloženě nepotřebuje. Klienti spíš hledají někoho, kdo jim bude business a analytiku rozvíjet a přispěje svými zkušenostmi. Vedlejším efektem je, že nyní na kampaních, které bylo dříve nutné spravovat 8 hodin měsíčně, trávíme třeba 3 hodiny. Je to dlouhodobý trend a my s ním nemáme problém, jenom je nutné měnit procesy a více se věnovat zvyšování vlastní kvalifikace. V tomto roce jsme na školení a rozvoj věnovali dohromady 503 hodin. V příštím roce hodláme na školení ještě více pracovat. Týme, děkuji za skvělou práci tento rok (dole foto z Prague Fear House, doporučuji).
V loňském shrnutí jsem se rozčiloval, že úroveň plánování klesla a poptávky na téma: „Nasadili jsme web, zítra potřebujeme zprovoznit analytiku,“ o ty nebylo nouze. Tak toto se nezměnilo. Dříve jsem podobné věci s vypětím všech sil realizoval, nyní už to nejsem schopen dát, i když je to od zajímavého klienta. Svůj čas si plánuji minimálně na týden, obvykle na dva dopředu, abych dokázal splnit slíbený termín. Tento rok jsem toho slíbil rozhodně méně, ale slib jsem, až na výjimky, kdy zasáhla vyšší moc, vždy dodržel. Více jsem i odmítal, jelikož na věci typu: „Zítra si potřebujeme dát hovor na hodinu,“ prostě nejsem schopen reagovat. Bál jsem se, že tímto přístupem klienty naštvu. Ale většinou se stal pravý opak. Protože tímto blokováním času jsem klientskou práci řešil v klidu, přicházel na výrazně lepší řešení a měl velmi nízkou chybovost. V tomto tedy hodlám pokračovat.
Nevýhodou tohoto plánování je, že mě vždy naštve i desetiminutová drobnost, co musím řešit mimo plán dne. Takže pro tento rok si chci udělat více bufferů na nečekané drobnosti. Abych měl čas na to opravdu důležité, zrušil jsem i vedlejší projekty, jako byl třeba náš e-shop s kávou CoffeeCzech. Teda, přiznejme si, asi bychom stejně krachli, jelikož segment e-shopů s kávou je něco jako sebevražda po onlinovsku.
A dostáváme se k té hlavní zprávě roku, proč jsem zvolil tento extrémní způsob plánování:
Protože máme dvojčátka! 🥳
Kdysi jsem při zmínce o druhém potomkovi žertoval, že chci mít lichý počet dětí, a proto nechci druhé. Představuji si, jak se někdo nahoře směje pod vousy: „Kámo, jak si přeješ.“
A vážně dvojčátka jsou roztomilá až na půdu a myslím, že s nimi ještě bude spousta radosti, i starostí. Hlavně vše dopadlo na výbornou a jistě přijde doba, kdy bude fajn mít velkou rodinu. Zatím je to ale jízda.
Zpětně musím říci, že moje nejlepší rozhodnutí bylo začít podnikat při škole, kdy jsem dokázal makat pořád, jediným vyrušením byla zkouška a party. Obojí šlo nějak zmáknout. Ale můj obdiv patří těm, kteří dokážou rozjet firmu a mají více než jedno dítě. Za mě to není možné, pokud se chcete dětem věnovat. Jak se po americku říká „change my mind“?
Vždy si vzpomenu na kamaráda, z GDPR důvodů mu říkejme třeba Leo (což je mimochodem jméno, co jsem chtěl dát dvojčátku Teddymu, ale prý jsem debil „Leo Blažek“ – no uznejte, krása). Leo jednou řekl: „V životě máš trojúhelník, kde je Kariéra – Rodina – Hobby. Zvládnout jdou pouze dvě z těchto věcí. Jednu z nich musíš ojebat a je na tobě, kterou si vybereš.“ Já se zatím snažím hledat rovnováhu, i díky mé skvělé ženě (díky Teri :-*), díky které mám čas i na segment Hobby.
Ale velmi často si tento trojúhelník promítám a myslím, že by neměl zůstat v konverzaci u piva.
Když už jsme u toho segmentu – hobby – mám zbroják
Vždy jsem byl levej jak patrona. Na střelnici jsem růži vždy uplatil. Vyšlo mi to levněji než ji zkusit vystřelit. Tak jsem si řekl, že se zkusím naučit střílet. A jak už to bývá, jediný kurz, co jsem našel kombinoval střelby s přípravou na zbroják. Za pár dní začal útok těch zm***ů na Ukrajinu a lidi z kanceláří dostali pušku. A v tu chvíli jsme si řekl. Za prvé kurz byl super a za druhé, až dojdou k nám na hranice, já se chci umět bránit.
Prošel jsem si pár kurzy se skvělými instruktory a potkal zajímavé lidi. Překvapilo mě, kdo v ČR má zbroják (zapomeňte na stereotypy) a ještě více, když jsem se pochlubil na své FB zdi, kolik mých přátel se věnuje střelbám. Je to super koníček i komunita kolem toho.
Ještě větším překvapením pro mě bylo, jak složitá disciplína je manipulace se zbraní. Během těch pár kurzů jsem zjistil dvě věci: „Čím víc jsem se toho naučil, tím víc si jsem jistý, že ten instruktor by mě sejmul dříve než bych nabil“ a „U většiny kriminálek manipulují se zbraní tak, že je větší šance že střelí svého kolegu než zločince.“
Pokračoval jsem v závodech Gladiátor a Spartan. Z doby před covidem, kdy jsem měl top formu mi zbyl 23 km Spartan Beast v Alpách. Tento závod jsem vyloženě přetrpěl, protože vybíhat 2x alpský vrcholek není to, na co by moje současná forma stačila. Medajli mám, ale časem 7 h se příliš chlubit asi nebudu. Bylo by jistě odvážně říci, že příští rok se zúčastním a zlepším čas. Já se ale raději registruji na kratší závod, protože na tolik tréninku (viz trojúhelník) asi mít čas nebudu.
Hodnocení plánů z minulého roku
Chci zkrotit svoji pracovní dobu. Nechci vyloženě pracovat 8 h/denně, ale mít průměr 10.8 h/denně při přepočtu na pracovní dny se fakt nedá – odnáší to bohužel rodina, přátelé a fyzička. – Toto se mi vcelku povedlo. Letos jsem v průměru pracoval 8.6 h/denně. V tom hodlám pokračovat.
Chci se zlepšit ve využívání Google Cloudu a Big Query – Naštěstí jsem si cíl definoval dost obecně. Určitě jsem se zlepšil, ale fotbalovou hantýrkou, jsme stále na střídačce v krajském přeboru. Téma je to opravdu obrovské a s každou další zkušeností zjišťuji možnosti. Na téma Big Query jsem napsal dva články (Modelování chybějících dat v Big Query, Mistrem v Big Query bez řádky v SQL), z nichž první měl vcelku ohlas v komunitě, druhý je 2 dny starý. Letos bych aspoň zasáhl do bojů v druhé lize, pokud se zadaří.
Chci zlepšit styl, jakým vedu firmu. Bohužel, jsou se mnou kolegové občas jak na houpačce. Ale snáší to statečně. Díky! – Určitě jsem se zlepšil. Na komunikaci s týmem jsem věnoval o cca 15 % času více než v minulém roce. Ale myslím, že tady ještě mám co dohánět a o to se pokusím v dalším roce. Děkuji za trpělivost!
V lednu pojedu do USA, tak doufám, že z toho budou noví U.S. klienti a že se dostanu zpět – Zpět jsem se dostal – o letu jsem napsal celý článek. Doufám ale, že už jej nikdo nebude potřebovat. Ale zatím stále platí, že pár českých firmám jsme do USA pomohli, ale USA firem jsme moc nezískali. To by bylo na jiný článek, ale není to snadné. Velkým překvapením pro mě bylo, jak se nyní věnuji hlavně němčině, že v obchodní konverzaci už moje angličtina prostě není to pravé. Zde budu muset přidat v konverzacích.
V domě také budeme pokračovat s úpravami, držte mi tedy palce s dodavateli
Letos jsme našli senzačního dodavatele na kanalizaci a zemní práce (Stavby TOMAN). Takže kromě toho, že omítka nahozená fachmany z loňska začala opadávat, vše ostatní dopadlo skvěle.
Plány na další rok:
- Pokračovat ve skvělé práci započaté tento rok, plánovat, dělat si buffery, více se věnovat školením.
- Google Cloud & Big Query – postup z kraje do druhé ligy.
- Pokračovat v „kinder-travellingu“ – v tomto roce jsem zkusil pár výletů jenom s tříleťákem. Je to sranda. Kromě pár výletů s kamarády jsme jeli i do Lipska/Drážďan. Program se musí kapku přizpůsobovat, ale jde to. Někdy na jaře chceme zkusit letět, nejspíš Köln, kdyby se chtěl někdo přidat.
- Balancovat Leův trojúhelník, abych nemusel nic o*ebávat.
- Kocovina – díky kamarádko, ale rozcházíme se – V uplynulém roce bylo dost příležitostí na párty. A bohužel, já nevím, kdy končit. V loňském roce jsem měl kocovinu, že jsem druhý den nebyl efektivní 6x. To už je skoro jako vyhodit 2 % roku. Vždy to byla sranda, ale když jsem se objevil ve 3 ráno, bez peněženky, mírně pošramocený v části Prahy, kde jsem neměl co dělat…Tohle už fakt nechci zažít, to nemuselo skončit dobře. Mojí omluvou budiž, že to bylo zapíjení dvojčat. Takže když sebekontrola selhává, začnou fungovat pravidla. Od této doby je můj limit na party večer je ne více než 5 ks drinku (ať už jakéhokoliv).
- V tomto roce mě opravdu hodně zasáhla Ukrajina. Nedokážu pochopit, jak se toto může vůbec ve 21. století stát. Pokusil jsem se přispět aspoň na humanitární účely, na zbraně a na co jsem opravdu hrdý je moje rodina, která poskytla svoji chatu uprchlíkovi. V této podpoře hodlám pokračovat, jak jen mi moje volné prostředky dovolí.
- V dalším roce hodlám plánovat lépe svoji dovolenou. Vždy, když jsem ohlásil, že jedu na nějakou dovolenou, měl jsem pocit, že se mě snaží všichni uvařit. Poslední práci jsem dělal obvykle o půlnoci před dovolenou nebo na letišti před odletem. Takže tentokrát si hodlám dělat buffery, třeba 1 – 2 dny před volnem, abych se na dovolené jenom nevzpamatovával z týdnu před dovolenou.
Knížky, podcasty
Tento rok jsem nejvíc poslouchal (vyjma těch, co jsem psal už v loňských letech):
- Kecy a Politika
- Vlevo dole
- PPC Town Hall – zajímavý podcast od Optimyzr, hezký doplněk k českému PPC Podcastu
- Příběhy 20. stolení
Knížky jsem přečetl asi tři, takže těžko vybírat tu nejlepší. Skvělý příběh, který se dá přečíst jedním tahem je Hledání Ultra, Rich Roll.
