Loni jsem psal, že rok 2017 byla jízda. Kdyby mi ale někdo řekl, že další rok budu psát ohlédnutí za rokem vedle své snoubenky v Havlíčkově Brodě, kam se stěhuji, tak bych si myslel, že tu někdo snědl více houbiček než bylo zdrávo. Ale je to tak!
Rok 2018 shrnu ve třech klišé, které se ukázala být více než pravdivá
Každá koruna investovaná do cestování se ti vrátí
… nevím, zda se úplně vrátí finančně (časem možná), ale z hlediska zážitků. Jak chutnala večere za litr v nějaký snobský restauraci, už si teď nevzpomínám, ale jak skvělá byla atmosféra zimních OH v Korei si vybavím kdykoliv.
Není to o počtu hodin v práci, ale o jejich významu
Potom, co jsem v loňském roce strávil nějakou pracovní náplní 2876 h, jsem si řekl, že takto to nechci. Začal jsem filtrovat, co budu dělat a co nikoliv. Odmítl jsem i zajímavé zakázky, když jsem měl pocit, že by se to svezlo po mém osobním životě. Ze začátku to dost bolelo – pořád si nemyslím, že jsem na tom tak dobře, že mohu říkat „ne“ dobrý zakázkám. Ale pokud bych se další zakázky neměl dožít… Letos jsem pracoval o 20 % času méně a měl příjmy o 23 % vyšší.
Zároveň jsem sám sobě slíbil, že nikdy už neřeknu „mám toho hodně“ nebo podobně bulšity a myslím, že jsem se tím celý rok plus-mínus řídil. Minimálně mně samotnému to pomohlo. Ostatní mají dost problémů, než aby poslouchali moje fňukání. A pokud si já myslím, že to zvládám, i když je to trošku masakr, tak hned to vše jde lépe.
Zde chci ještě vyseknout obrovskou poklonu všem mým kolegům, kteří jsou ve své práci skvělí, a bez nichž by tenhle odstavec rozhodně nebyl takto pozitivní. Díky!
Věř, že vše má nějaký účel a dobře to skončí
Kdybych v teen-letech nehledal únik před lidmi u počítače a nezdokonaloval se v několika programovacích jazycích, nebyl bych dneska tam, kde jsem dnes. Kdyby mě moje ex-přítelkyně nepřivedly k ježdění na snowboardu (dodatečně moc díky!), nikdy bych asi nejel s kamarády na hory do Rakouska, kde jsem potkal svoji snoubenku. Druhý den jsem věděl, že je úžasná, do měsíce jsme si vyměnili klíče od bytu a 2. měsíc jsem věděl, že s touhle chci být do konce života. Ale požádal jsem o ruku teda až po pěti měsících.
A svatební cestu plánujeme USA, takže budu mít opět možnost aplikovat klišé č. 1.
Tento rok hodnotím jako jeden z nejlepších nebo možná úplně nejlepší v mém životě. V podstatě nevím, co negativního napsat do tohoto zhodnocení, fakt nevím, neskutečný. Rok 2019 má laťku tedy nasazenu hodně vysoko, tak uvidíme, jak se s tím popasuje.
