Touto největší chybou je absence dlouhodobé strategie a vytrvalosti. Ať již mluvíme o sociálních sítích, PPC reklamě, SEO, affiliate, e-mail marketingu, podnikatelé (firmy i OSVČ) se velmi často zaměřují na okamžité výsledky a ne na dlouhodobý výkon. A pokud tyto výsledky nejsou po první a druhé kampani dle očekávaných, mají tendenci začít měnit strategii. A opět, pokud nejsou výsledky do max. dvou kampaní takové, jaké byly očekávané, opět změní strategii. Skončí to tak, že projdou kompletní možnost online světa a v extrémním případě zakončí svoji zkušenost: „Internet nefunguje, pojďme obvolávat.“ Uznávám, že v některých oborech je to občas ta nejlepší možnost, např. u zboží, kde je úzký segment odběratelů i dodavatelů – např. stavitelství vodních elektráren nebo u luxusních statků, které by mohli se zveřejňováním ztratit exkluzivitu, ale u ostatních je v online světě prostor pro získání výhody a zisku.

Úmyslně jsem nedefinoval slovíčko „očekávané“, jelikož to často nikdo neví, co je. Nejlepší je, když odborník vytvoří přiměřená očekávání, ale to se moc často neděje. Pak se tedy výsledky hodnotí na základě subjektivních očekávání všech stran.

Ale zpět ke strategii. Online marketing je neskutečně rozmanitý obor, který nabízí široké spektrum nástrojů. V malém / středním podniku nelze využívat všech a je nutné se zaměřit, říct si na začátku (ideálně po poradě s kvalifikovaným odborníkem), toto jsou nástroje, kde budeme dobří a na to se zaměříme, nastavit si strategii a vytrvat v ní alespoň rok. Velmi častou chybou je skákání z jedné sociální sítě na druhou, do toho hodit nějakou PPC „home-made“ kampaň a nakonec to zakončit zakoupení affiliate platformy. Když to nefunguje, tak je poté „nejlepší“ volbou zakoupit si linkbuilding a služby nějakého SEO odborníka. Mezitím je „dobré“ vytvořit profily ještě na LinkedInu, Twitteru a Google+. Výsledek – mínus 100 tisíc bez započítání práce zaměstnanců firmy. Toto prosím není vtip. Pravá tragédie nastává ve chvíli, kdy je potřeba vše spravovat. Nejvíce firmy ubližují sami sobě právě na sociálních sítích, kde častá změna strategií nebo neudržování sítě přímo ovlivňuje uživatele.

Doporučuji vybrat si 2 – 3 kanály, kde vidíte největší potenciál a aspoň rok vydržet. V online světě ke stejnému výsledku mohou vést naprosto odlišné cesty, ale je nutné ujít celou cestu a ne po pár metrech říci – hmmm, moc dlouhý, zkusíme to jinudy. Ať už je online naprosto úžasnou formou propagace, i zde platí, že bez práce nejsou koláče a je nutné si cestičku vyšlapat. Samozřejmě, nabízí se otázka – co když jdu špatným směrem. Doporučuji před samotným východem se poradit s odborníkem nebo si jej přímo najmout, ale je nutné i v online světě počítat s tím, že výsledky nejsou okamžité. Jako všude jinde i online jsou lidi a s lidmi je nutné budovat vztah, důvěru a odhalovat chování zákazníků online. Skákání z jednoho kanálu na druhý připomíná posílání obchodních zástupců ke klientovi, akorát že jednou je to muž v košili, podruhé v mikině a pak to tedy zkusíme tak, že tam pošleme ženu, a když to nevyjde, ať se převlíknou. Lepší bude, když si např. muž v košili pomocí dlouhodobé komunikace vybuduje důvěru, pozná zákazníka a naváže s ním komunikaci. Ale to opravdu za měsíc neuděláte. Neříkám, že neustálé měnění strategií a „vysílání obchodních zástupců“ nemůže přinést krátkodobé ovoce, může, a pokud obchoďáka obléká profesionál, často přinese, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o vyhazování peněz.

Moje zpráva tedy je, zůstávejte u strategií déle a nehledejte v online světě krátkodobý zisk. Je to něco jako rozdíl mezi hledačem (kopáčem) a strategickým podnikatelem (celkem známý příběh, jedno převyprávění na webu E15).